Divadlu se věnuji od roku 2001. Prošla jsem hereckou i autorskou tvorbou, režií a pedagogickou prací. Vytvářela jsem vlastní inscenace a projekty, ve kterých mě zajímalo propojování různých žánrů, lidí a způsobů tvorby. Postupně se pro mě stále důležitějším tématem stal člověk – jeho sebepoznání, možnosti, vztah k sobě i k druhým a hledání vlastního způsobu vyjádření.
Zajímá mě, co se s člověkem děje, když dostane prostor zkoušet, objevovat a tvořit. Jak se prostřednictvím hry, experimentu a tvorby může setkat sám se sebou, objevit svou tvořivost a postupně nacházet svůj vlastní hlas.
Moje práce vyrůstá z mnoha zdrojů – z divadelní a pedagogické zkušenosti, autorské tvorby, psychosomatiky, psychologie, filozofie, z lidí, kteří mě na mé cestě ovlivnili, i z mého vlastního dlouhodobého hledání a experimentování. Jedním z důležitých inspiračních zdrojů je pro mě Dialogické jednání prof. Ivana Vyskočila, které rozvíjí schopnost člověka vnímat sebe sama, naslouchat si, komunikovat, tvořit a reagovat v přítomném okamžiku.
Postupně si stále více uvědomuji, že všechny tyto vlivy se pro mě potkávají v jednom základním tématu: člověk je bytost tvořivá. Má schopnost hledat, zkoušet, objevovat a vytvářet nové možnosti. Tvořivost pro mě není jen umělecká dovednost. Je to způsob, jak být ve světě, jak se vztahovat k sobě i k druhým a jak hledat vlastní cestu.
Věřím, že když se člověk učí naslouchat sám sobě a komunikovat se sebou, učí se lépe komunikovat i s druhými. A že právě prostor svobody, hry a tvořivosti může člověku umožnit objevit něco, co v sobě už dávno má – někdy jen ještě neměl příležitost to uvidět.
Filozofickým východiskem mé práce je mimo jiné pojetí hry německého fenomenologa Eugena Finka, pro kterého hra není pouhou volnočasovou aktivitou, vedlejším okrajovým jevem, ale jedním ze základních způsobů lidského bytí ve světě. Ve hře člověk vstupuje do prostoru svobody, tvořivosti, radosti a objevování – do prostoru, který Fink nazývá „oázou štěstí“.
Právě hra je pro mě důležitým prostorem pedagogické práce. Umožňuje dětem, mladým lidem i dospělým bezpečně zkoumat sebe sama, své vztahy, své místo mezi druhými i vlastní tvořivost. Divadlo proto nevnímám pouze jako prostor pro rozvoj hereckých dovedností, ale jako způsob, jak prostřednictvím hry, experimentu a tvorby objevovat člověka a jeho možnosti.
Od roku 2009 se věnuji dramatické pedagogice. Založila jsem divadelní studio pro děti, které se v roce 2016 transformovalo do neziskové organizace TALENT drama studio, z. s., kde působím jako ředitelka a hlavní pedagožka.
Ve své pedagogické práci se zaměřuji na autorskou tvorbu, improvizaci, hru, práci s hlasem, řečí a tělem a psychosomatický přístup. Vycházím z principů kreativní pedagogiky, autorského divadla a Dialogického jednání, které dále rozvíjím ve své vlastní pedagogické praxi.
Pracuji s dětmi, mladými lidmi i dospělými. Vedle dlouhodobé pedagogické práce vedu workshopy a tvůrčí procesy pro pedagogy, psychology, umělce a další profesionály. Provázím lidi v hledání vlastního vyjádření, v rozvíjení sebeuvědomění, schopnosti reagovat v přítomném okamžiku a hledat vlastní způsob komunikace.
Vystudovala jsem Kreativní pedagogiku na Katedře autorské tvorby a pedagogiky DAMU, studovala jsem dramaterapii na Akademii Alternativa v Olomouci. a jsem také absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze.
Pracovala jsem jako ekonomická redaktorka v několika médiích. Založila jsem noviny TALENT drama studia Dialog. Spolurežírovala jsem společně s divadelním režisérem Jiřím Ondrou imerzivní projekt Imaginárium H. Ch. Andersena. Projekt propojoval různé žánry a formy tvorby a dětské, amatérské i profesionální umělce. Vytvořila jsem a hrála ve vlastním autorském představení Cizinka v Chaloux v propojení s jazzovými muzikanty. Se svými studenty jsem spolupracovala na autorských projektech, jako byly Terezka a její divovztahový svět nebo autorské čtení zápisků z mé poutě do Santiaga de Compostela You Win or You Learn s autorskou hudbou. Hrála jsem také v činoherních představeních, filmech, seriálech a hudebních klipech, zpívala a psala texty šansonů.
Stále tvořím, píšu, učím, někdy režíruji a hraji. Zajímá mě experiment, neprobádané věci a prostor, ve kterém nemusíme předem vědět, co vznikne nebo co nám tvorba nabídne. Baví mě zkoušet věci, u kterých ještě nevím, kam povedou, ale vnímám v nich potenciál a smysl.