Kdy\u017e jsem poslouchala audioknihu od Jean-Paula Belmonda (l\u00e1skypln\u011b p\u0159ezd\u00edvan\u00fd B\u00e9bel) M\u00fdch tis\u00edc \u017eivot\u016f, byla jsem fascinovan\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Jakoby sv\u011bt byl h\u0159i\u0161t\u011b, kde v\u0161e je dovoleno a mo\u017eno. Hrou, kter\u00e1 nem\u00e1 hranic. Svobodnou, n\u011bkdy radostnou, ale i smutnou, \u010di tragickou. Ale je v n\u00ed prostota, plnost, radost, touha \u017e\u00edt, nevzd\u00e1vat se. <\/p>\n\n\n\n
Jak bl\u00edzko je Belmondovo herectv\u00ed a \u017eivot tomu, co p\u0159inesl do dramatiky, pedagogiky, tvorby a herectv\u00ed pr\u00e1v\u011b prof. Ivan Vysko\u010dil. Filozofi\u00ed hry, z kter\u00e9 vych\u00e1zel, co cht\u011bl svou pedagogikou doc\u00edlit. Aby se \u010dlov\u011bk st\u00e1l hraj\u00edc\u00ed se bytost\u00ed. Nemy\u0161leno infantiln\u011b, pejorativn\u011b \u010di vulg\u00e1rn\u011b. Ale hraj\u00edc\u00ed se bytostn\u011b. B\u00fdt \u017eivotn\u00edm klaunem, hr\u00e1\u010dem, spont\u00e1nn\u00edm a bezelstn\u00fdm d\u00edt\u011btem s otev\u0159en\u00fdm srdcem a ur\u010ditou po\u0165ouchlost\u00ed k \u017eivotu.\u00a0<\/p>\n\n\n\n
Vysko\u010dil d\u00e1val povinn\u011b \u010d\u00edst sv\u00fdm student\u016fm O\u00e1zu \u0161t\u011bst\u00ed od n\u011bmeck\u00e9ho filozofa Eugena Finka. Filozofickou esej, kter\u00e1 odr\u00e1\u017eela jeho vztah k tvorb\u011b a \u017eivotu v\u016fbec. Museli ho p\u0159e\u010d\u00edst v\u0161ichni jeho studenti autorsk\u00e9ho herectv\u00ed. Psali na to r\u016fzn\u00e9 \u00favahy, koment\u00e1\u0159e, aby aspo\u0148 trochu pochopili, o co mu jde.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e se Vysko\u010dila ptali, k \u010demu je Dialogick\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 vymyslel, odpov\u00eddal: k ni\u010demu. K ni\u010demu? Kolik student\u016f to odradilo, kolik se jich zbyte\u010dn\u011b vzdalo a vyhlo mo\u017enosti nebo cesty, zkusit si b\u00fdt jinak. Nau\u010dit se zp\u00e1tky tomu, co \u010dlov\u011bk zapomn\u011bl, kdy\u017e se prom\u011bnil z d\u00edt\u011bte v dosp\u011bl\u00e9ho. <\/p>\n\n\n\n
Odpov\u011b\u010f Vysko\u010dila \u201ck ni\u010demu\u201d jakoby cht\u011bla \u0159\u00edct: Ned\u011blejte v\u011bci pro n\u011bco. Nezneu\u017e\u00edvejte a nevyu\u017e\u00edvejte v\u011bci pro \u0161plh\u00e1n\u00ed se k n\u011b\u010demu, cokoliv by to bylo. Je to zbyte\u010dn\u00e9. Zkuste b\u00fdt prost\u00e9 jako d\u00edt\u011b, kter\u00e9 si hraje, nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed nad svou d\u016fstojnost\u00ed, pot\u0159ebnost\u00ed, z\u00e1sluhou \u010di schopnostmi. <\/p>\n\n\n\n
Belmondo takto \u017eil, hr\u00e1l a tvo\u0159il. Proto byl geni\u00e1ln\u00ed herec. Nedal se \u0161katulkovat, omezovat stereotypy a strachy, o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm \u010di n\u00e1zory jin\u00fdch. Jen existoval, jak v \u017eivot\u011b, tak v rol\u00edch. To je tak\u00e9 pedagogick\u00e1 genialita Prof. Vysko\u010dila. Vytvo\u0159it prostor pro lidi, k\u00fdm jsou ve sv\u00fdch nejhlub\u0161\u00edch pot\u0159eb\u00e1ch a identit\u00e1ch. <\/p>\n\n\n\n
Cht\u011bla bych potkat tyto dva velik\u00e1ny vedle sebe, Belmonda a Vysko\u010dila. Cht\u011bla bych je vid\u011bt h\u00e1dat se, improvizovat a blbnout. Otev\u0159el by se pro m\u011b z\u0159ejm\u011b sv\u011bt, kter\u00fd by byl opravdov\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e pravda sama. Jiskrn\u00fd, z\u00e1\u0159iv\u00fd, popleten\u00fd, se spoustou p\u0159e\u0161lap\u016f, stra\u0161liv\u011b lehkomysln\u00fd a po\u0165ouchl\u00fd, s \u00fasm\u011bvem a drzost\u00ed klauna sm\u011bj\u00edc\u00edho se od ucha k uchu s radostn\u011b p\u0159idrzl\u00fdm v\u00fdrazem, mrknut\u00edm oka a vzty\u010den\u00fdm prost\u0159edn\u00edkem v\u016f\u010di v\u0161emu, co je p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u00e9, seri\u00f3zn\u00ed a tv\u00e1\u0159\u00edc\u00ed se moc d\u016fle\u017eit\u011b.<\/p>\n\n\n\n
A tak, i kdy\u017e se z\u0159ejm\u011b oba sm\u011bj\u00ed, vym\u00fd\u0161lej\u00ed pt\u00e1koviny a blbnou v hereck\u00e9m nebi, m\u016f\u017ee b\u00fdt pro n\u00e1s jejich bezprost\u0159edn\u00ed p\u0159\u00edstup k tvorb\u011b a \u017eivotu inspirace. Abychom si jednou mohli \u0159\u00edct, st\u00e1lo to za to. A v\u0161emu, co se tv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 seri\u00f3zn\u011b a d\u016fle\u017eit\u011b, se zasm\u00e1ly, mrkly na div\u00e1ka a zvedly, s ve\u0161kerou l\u00e1skou a srde\u010dnost\u00ed, prost\u0159edn\u00edk. C’est seulement la vie, c’est simplement un jeu.<\/p>\n\n\n\n
Erika Merjav\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Kdy\u017e jsem poslouchala audioknihu od Jean-Paula Belmonda (l\u00e1skypln\u011b p\u0159ezd\u00edvan\u00fd B\u00e9bel) M\u00fdch tis\u00edc \u017eivot\u016f, byla jsem fascinovan\u00e1. Jakoby sv\u011bt byl h\u0159i\u0161t\u011b, kde v\u0161e je dovoleno a mo\u017eno. Hrou, kter\u00e1 nem\u00e1 hranic. Svobodnou, n\u011bkdy radostnou, ale i smutnou, \u010di tragickou. Ale je v n\u00ed prostota, plnost, radost, touha \u017e\u00edt, nevzd\u00e1vat se. Jak bl\u00edzko je Belmondovo herectv\u00ed a […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"episode_type":"","audio_file":"","podmotor_file_id":"","podmotor_episode_id":"","cover_image":"","cover_image_id":"","duration":"","filesize":"","filesize_raw":"","date_recorded":"","explicit":"","block":"","itunes_episode_number":"","itunes_title":"","itunes_season_number":"","itunes_episode_type":"","footnotes":""},"class_list":["post-330","page","type-page","status-publish","hentry"],"blocksy_meta":{"styles_descriptor":{"styles":{"desktop":"","tablet":"","mobile":""},"google_fonts":[],"version":7}},"aioseo_notices":[],"aioseo_head":"\n\t\t\n\t\n\t\n\t\n\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t\n\t\t